neděle 29. dubna 2012

S prof. Tomášem Durdíkem o hradu Džbán

prof. Tomáš Durdík o hradu Džbán ve Slaném, foto Jiří Horský
V sobotu 28.dubna se uskutečnila další z řady přednášek věnovaná naší hradní architektuře. Tentokrát nás prof. PhDr. Tomáš Durdík DrSc seznámil s nedalekou zříceninou hradu Džbán, která se nachází v rakovnickém okresu. O tomto královském hradě historické prameny mlčí, hrad záhy po svém založení v 13. století zanikl. V prvé části svého vystoupení se přednášející zaměřil na tři okruhy – za prvé upozornil na všechny historické zprávy související s lokalitou Džbánu, poté se zaměřil na obrazovou ikonografii hradu od (F. A. Heber, Josef Šembera a Josefa Liebscher) a pak na to, co o něm ve svých dílech shromáždili předchozí badatelé (August Sedláček, František Cechner a Ing Dobroslava Menclová ). Druhá část se věnovala archeologickému průzkumu a fotodokumentaci zanikající památky, kterou provádí prof. Tomáš Durdík od roku 1974. Snaha o její zmapování a zachování pro budoucí generace však naráží jednak na činnost tzv. hledačů pokladů – divokých archeologů, kteří neodbornými výkopy ještě více zhoršují stav hradu, tak na nedostatek financí pro jeho další výzkum (otázka kaple) a údržbu. Po virtuální prohlídce zříceniny prostřednictvím promítaných fotografii jsme mohli spatřit hmotovou rekonstrukci hradu. Na závěr naznačil prof. Durdík místo, které zaujímá hrad Džbán ve vývoji hradní architektury u nás, a to jako ukázky spojení typu francouzského kastelu a hradu s obvodovou zástavbou. Zájemcům, kteří se chtějí dozvědět o hradu Džbán více, doporučuejme publikaci, kterou prof. Tomáš Durdík napsal pro Společnost přátel starožitností.
V galerii pak připojujeme snímky současné podoby hradu Džbán, a to jako pozvánku a inspiraci k putování, návštěva Džbánu a okolní krajiny určitě stojí zato. (Pavel Zděnovec)

neděle 15. dubna 2012

Píšu to při světle nočním

V sobotu 14.dubna se uskutečnila v tomto semestru prvá přednáška věnovaná literatuře. Zavítal mezi nás nový přednášející mladý literární historik Mgr. Luděk Korbel, který nás seznámil s životy a tvorbou několika spisovatelů, patřící těm jejichž osudy poznamenal komunistický režim. Starší předválečnou generaci zastoupil básník a prozaik Jakub Deml, který jako kněz zažil persekuci katolické církve v 50.letech. Vyslechli jsme ukázky z jeho vydané korespondence „Píšu to při světle nočním“ a knihy Podzimní sen. Z literátů druhé poloviny 20.st., kteří byli poznamenáni událostmi r.1968 a následné normalizace, byli vybráni vedle Josefa Škvoreckého dnes veřejnosti méně známí autoři Josef Jedlička, Karel Michal, Viola Fischerová a Jan Zábrana. Josef Jedlička, jenž debutoval autobiografickou novelou Kde život náš je v půli odehrávající se v severních Čechách – Litvínově, po srpnových událostech emigroval do západního Německa, kde působil v Mnichově jako redaktor Svobodné Evropy. Jeho přítel Karel Michal, který mimo jiné byl autorem scénářům k filmům Bílá paní a Čest a sláva, našel exil v švýcarské Basileji, avšak s tím, že musel opustit rodnou zemi, se do konce života nevyrovnal. Básnířka Viola Fisherová, která byla manželkou obou spisovatelů, se dožila sametové revoluce a vrátila zpět do Čech, kde vydala ještě několik knih. Oproti tomu básník a překladatel Jan Zábrana, jehož zásluhou se mohli seznámit zdejší čtenáři z díly významných anglických, amerických a ruských autorů, žil do své smrti v normalizačním Československu. Měli jsme možnost slyšet útržky z jeho korespondence s Josefem Škvoreckým a vidět kousek z dokumentu Jistota nejhoršího, kde herec Vladimír Dlouhý četl z jeho deníků. Přednášku ukončilo promítnutí několika ukázek z filmu Čest a sláva, který na festivalu v Benátkách r.1969 získal cenu za nejlepší zahraniční film.
Za pár dní odjíždí Luděk Korbel na rok do Chorvatska, aby tam vyučoval naše krajany mateřekému jazyku. Z auditoria kolegů a kolegyň bylo v sobotu vysloveno přání, aby po roce přišel zase mezi nás. Návštěva byla přislíbena, a tak se těšíme! Snímky z tohoto pozoruhodného setkání  v galerii.
( Pavel Zděnovec )