neděle 25. listopadu 2012

Vzácné knihy z bibliotéky bývalého františkánského kláštera ve Slaném

Františkánský bibliotékář Jan Kašpar ve Slaném
V sobotu 24. listopadu 2012 jsme měli možnost znovu se setkat s Bc. Janem Kašparem, bibliotékářem františkánského konventu u Panny Marie Sněžné v Praze. Po pražském setkání zavítal mezi nás a v slánském Grandu nás seznámil s historií knihovny zdejšího kláštera františkánů a některými jejími zajímavými položkami. Své povídání začal tím, že stručně nastínil její osudy, a to do doby, než byla (po zrušení kláštera v roce 1950) svěřena do péče Vlastivědného muzea ve Slaném; to se stalo jejím opatrovníkem pro příští generace. Přičemž však zároveň hovořil také o knihovnách jiných klášterů, ale i o církevním knihovnictví obecně. Druhým bodem jeho přednášky bylo přiblížení nové inventarizace knihovny, na které se spolu s pracovníky muzea podílel. Bibliotéka se zachovala vcelku, tvoří jí cca 1700 svazků, avšak do nedávna nebyla odborně zpracována a také se patrně nedochoval žádný z jejích původních katalogů, podle něhož by se dala uspořádat do podoby, kterou kdysi měla. My jsme měli možnost na příkladu jednoho bibliografického záznamu, knihy humanistického autora ze 16. století, zjistit, jak vypadá nová odborná katalogizace knihovny. Závěrečný blok poté patřil vlastnímu obsahu knihovny, tedy nějak výjimečným knihám, které měly buď zvláštní osud, nebo byly jinak unikátní. Do té prvé kategorie patří knihy původně patřící Václavu Budovcovi z Budova, jednomu z českých pánů popravených r. 1621 na Staroměstském náměstí v Praze po porážce českých stavů na Bílé hoře. K těm druhým pak náleží kniha Adriana Schindlera Duchovní rajská zahrádka z roku 1669, která byla vydána ve Slezsku v Dolním Břehu v tiskárně Jana Teofila Kopidlanského, z jehož produkce se do dnešní doby moc nezachovalo. O přestávce bylo možné vidět některé zmíněné knihovní exempláře, kterým je nutno na závěr popřát, aby bez úhony přečkaly další staletí a jejich opatrovníkům mnoho úspěchu v jejich mnohdy nelehké práci. Další snímky z 82. setkání Slánské akademie zde. (Pavel Zděnovec)


 


neděle 11. listopadu 2012

sobota 10. listopadu / Exkurze – Beuronská umělecká škola v opatství sv.Gabriela na Smíchově

Hlavní otářní obraz v konventním v klášterním kostele

V sobotu 10. listopadu 2012 jsme se v hojném počtu sešli před benediktinským opatstvím sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Začala tak druhá exkurze tohoto semestru Slánské akademie, tentokrát za beuronským uměním. Průvodci bývalým ženským klášterem řádu sv. Benedikta se nám stali PhDr. Jan Galuška, ředitel Poštovního muzea a PhDr. Helena Čižinská z Národního památkového ústavu, která je autorkou knih o beuronské umělecké škole. V bývalém ambitu kláštera nás nejprve Jan Galuška seznámil s pohnutými osudy této památky poté, co ji řeholní sestry v r. 1919 opustily. Celý objekt se tehdy dostal do majetku České pošty a od r. 1933 se stal sídlem Poštovního muzea, které však postupně v důsledku války a převratu v roce 1948 přišlo o většinu svých zdejších prostor a dnes zde již má pouze zčásti umístěnou svou odbornou knihovnu. Do té jsme měli možnost také nahlédnout. Na schodišti k ní nám zatím Helena Čižinská vyprávěla o osudu zdejších sester, které se po vzniku republiky odstěhovaly do Rakouska. Poté jsme se přesunuli do klášterního kostela, který je zcela vyzdoben ve stylu beuronské umělecké školy. Zde nás paní doktorka seznámila s historií beuronského hnutí, vznikem opatství i zde fungující umělecké školy a nato se podrobně věnovala výzdobě kostela, která se i přes všechny nepříznivé okolnosti zachovala v poměrně dobrém stavu. Na závěr pak PhDr. Vladimír Přibyl doporučil návštěvu emauzského kláštera, kde je zčásti zachována výzdoba z doby, kdy náležel k beuronské kongregaci. Rovněž přislíbil, že se možná s PhDr. Helenou Čižinskou znovu setkáme, a to na jaře, tentokrát u díla architekta Josipa Plečnika. Hezké počasí pak vyzývalo k tomu, abychom v Praze ještě setrvali, a kdo nespěchal domů, mohl toho využít k návštěvě další z nepřeberných památek, které hlavní město nabízí. Osobně jsem se vydal na výstavu Jakub Schikaneder (* 1855, † 1924) ve Valdštejnské jízdárně, která je prodloužena až do 13. ledna 2013 a mohu ji vřele doporučit. ( Pavel Zděnovec )
Další snímky z exkurze zde /více informaci o opatství sv. Gabriela naleznete zde