V sobotu 8. června 2013 se někteří z posluchačů Slánské akademie vydali na putování za památkami Českého středohoří. První zástavkou na naší cestě se stala obec Milešov u Lovosic, kde jsme se setkali se svými průvodci tímto regionem, pracovníky Národního památkového ústavu (odborné pracoviště Ústí nad Labem),
PhDr. Vítem Honysem a
PhDr. Kamilem Podroužkem, Ph.D. Na území obce se nachází několik pamětihodností. Naše kroky vedly nejprve do barokního kostela sv. Antonína Paduanského, který nechal postavit jeden ze zachránců Vídně z r. 1683 Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, jenž je v něm pochován. Na první etapě výstavby kostela v letech 1675 až 1680 se podílel italský architekt Antonio della Porta. Další stavební úpravy pak proběhly za dědiců Kaplíře ze Sulevic Hrzánů z Harasova. Po druhé světové válce započala devastace kostela a jeho okolí, které vyvrcholilo zničením dřevěné zvonice, vyloupením Kaplířovy krypty a proměnou přilehlého hřbitova ve smetiště. Před nedávnem však začala postupná oprava kostela, takže se snad blýská na lepší časy. Po prohlídce chrámu, jenž nás zaujal především bohatě zdobeným severním průčelím se sochami zemských patronů od Abraham Kitzingera, Kaplířovým erbem a rokokovými dřevěnými dveřmi z r. 1756, jsme se vydali k zámku. Ten dnes slouží jako léčebna dlouhodobě nemocných, přesto jsme se mohli podívat do vestibulu a zámecké kaple. Vestibulu vévodí velký mramorový krb s kaplířovským znakem, který sem byl přemístěn ze zrušeného rytířského sálu. Zde nám průvodci vyprávěli historii zámku, jenž stojí na místě původního gotického hradu ze 14. století. Ten nechali v 16. století přestavět Kaplířové ze Sulevic na menší renesanční zámek s věžemi a za Kašpara Zdeňka poté Porta přistavěl novou zámeckou budovu v barokním slohu. Za dalších majitelů Hrzánů z Harasova vznikla
kaple Andělů strážných s klenutou zrcadlovou klenbou s kápěmi a páskovou ornamentikou na stěnách z doby kolem r. 1725. Oltářní obraz sv. Jana Kalasanského je dílem litoměřického malíře Josefa Czecha. Nejvíce však zaujme bohatá štuková výzdoba (asi z let 1740-1750), jenž zahrnuje zobrazení zemských patronů, svatých otců a sv. Dominika. Na stropě kaple jsou v bohatých štukových oválných rámech dvě fresky (Anděl strážný a Duch svatý). Po návštěvě zámeckého areálu jsme se vydali na malou procházku Milešovem a jeho okolím. Nejprve kolem bývalého vdoveckého zámku, jehož část později sloužila jako synagoga a na němž se zachovaly vzácné sluneční hodiny, které mimo času ukazovaly i postavení planet. Poté jsme se dostali do zámecké zahrady, kde se nachází v zuboženém stavu barokní pavilon typu italského casina od Augustina Potze. Jeho freskovou výzdobu s náměty z antické mytologie, která je dnes značně poškozena, vytvořil v r. 1739 Josef Czech. Zde jsme se museli rozloučit dr. Kamilem Podroužkem, jemuž další povinnosti nedovolily nás nadále doprovázet, a pokračovali jsme k dalšímu bodu našeho putování. Tím byla barokní Kalvarie se sochami Krista na kříži, P. Marie, Maří Magdalény a sv. Jana od neznámého sochaře z r. 1747, jež je uschována před nepřízní počasí do klasicistní kaple. Patrně z téže doby je i socha sv. Anny, jedna ze skulptur umístěných na cestách z Milešova, která se stala poslední zastávkou na výpravě po této obci. Po nezbytném občerstvení v místní hospůdce jsme se následně odebrali do Kostomlat pod Milešovkou, kde nás již očekával Ladislav Faigl z Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, jenž nám umožnil vstup do kostela sv. Vavřince. Původně románský kostel byl v baroku několikrát přestavován, přesto se zachovalo několik původních stavebních prvků, které byly při opravě v prvé polovině 20. století odkryty zrakům návštěvníků. Toho překvapí též bohatě vybavený interiér. Z něho nás zaujala např. freska anděla hrající na varhany (patrně původně součást iluzivního oltáře) nebo oltářní obraz s vyobrazením duší v očistci prosících o slitování Krista na kříži. Naše prohlídka končila před kostelem u západního průčelí s bohatě zdobeným portálem se znakem Clary – Aldringenů, jehož autorem je litoměřický stavitel Oktavián Broggio. Zde jsme se rozloučili i s druhým naším průvodcem a vydali se na zpáteční cestu domů. Tím také skončil sedmý ročník Slánské akedemie volného času a nám nezbývá jen doufat, že se opět na podzim setkáme. (Pavel Zděnovec) … další snímky z putování
zde (foto: Dana a Vadimír Přibylovi, Vladimír Zahrádka)
kaple Andělů strážných s klenutou zrcadlovou klenbou s kápěmi a páskovou ornamentikou na stěnách z doby kolem r. 1725. Oltářní obraz sv. Jana Kalasanského je dílem litoměřického malíře Josefa Czecha. Nejvíce však zaujme bohatá štuková výzdoba (asi z let 1740-1750), jenž zahrnuje zobrazení zemských patronů, svatých otců a sv. Dominika. Na stropě kaple jsou v bohatých štukových oválných rámech dvě fresky (Anděl strážný a Duch svatý). Po návštěvě zámeckého areálu jsme se vydali na malou procházku Milešovem a jeho okolím. Nejprve kolem bývalého vdoveckého zámku, jehož část později sloužila jako synagoga a na němž se zachovaly vzácné sluneční hodiny, které mimo času ukazovaly i postavení planet. Poté jsme se dostali do zámecké zahrady, kde se nachází v zuboženém stavu barokní pavilon typu italského casina od Augustina Potze. Jeho freskovou výzdobu s náměty z antické mytologie, která je dnes značně poškozena, vytvořil v r. 1739 Josef Czech. Zde jsme se museli rozloučit dr. Kamilem Podroužkem, jemuž další povinnosti nedovolily nás nadále doprovázet, a pokračovali jsme k dalšímu bodu našeho putování. Tím byla barokní Kalvarie se sochami Krista na kříži, P. Marie, Maří Magdalény a sv. Jana od neznámého sochaře z r. 1747, jež je uschována před nepřízní počasí do klasicistní kaple. Patrně z téže doby je i socha sv. Anny, jedna ze skulptur umístěných na cestách z Milešova, která se stala poslední zastávkou na výpravě po této obci. Po nezbytném občerstvení v místní hospůdce jsme se následně odebrali do Kostomlat pod Milešovkou, kde nás již očekával Ladislav Faigl z Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, jenž nám umožnil vstup do kostela sv. Vavřince. Původně románský kostel byl v baroku několikrát přestavován, přesto se zachovalo několik původních stavebních prvků, které byly při opravě v prvé polovině 20. století odkryty zrakům návštěvníků. Toho překvapí též bohatě vybavený interiér. Z něho nás zaujala např. freska anděla hrající na varhany (patrně původně součást iluzivního oltáře) nebo oltářní obraz s vyobrazením duší v očistci prosících o slitování Krista na kříži. Naše prohlídka končila před kostelem u západního průčelí s bohatě zdobeným portálem se znakem Clary – Aldringenů, jehož autorem je litoměřický stavitel Oktavián Broggio. Zde jsme se rozloučili i s druhým naším průvodcem a vydali se na zpáteční cestu domů. Tím také skončil sedmý ročník Slánské akedemie volného času a nám nezbývá jen doufat, že se opět na podzim setkáme. (Pavel Zděnovec) … další snímky z putování zde (foto: Dana a Vadimír Přibylovi, Vladimír Zahrádka)
